The Phantom Agony

01 - Adyta (The Neverending Embrace)
02 - Sensorium
03 - Cry For The Moon (The Embrace That Smothers - Part IV)
04 - Feint
05 - Illusive Consensus
06 - Façade Of Reality (The Embrace That Smothers - Part V)
07 - Run For A Fall
08 - Seif Al Din (The Embrace That Smothers - Part VI)
09 - The Phantom Agony

První album Epicy je celkem zvukově vyrovnané a vydařené. Už z Intra začíná vyhlížet ta pravá Epica :-). V Sensoriu se už naplno rozjedou kytary a vše je hned živější... Dvojka Cry For The Moon je pomalá a melodická, ale v některých částích se pěkně rozjede. Sbor už jede naplno a můžete si vychutnávat tu pravou atmosféru. Dalším výtvorem je Feint. Je to pomalá skladba s příběhem, ve kterém hraje důležitou roli smrt neboli smrtka :) k této skladbě je vytvořen další klip (viz. položka video v menu – ještě není úplně jasné, jestli bude). Po ní přichází moje nejoblíbenější skladba na tomto albu Illusive Consensus. Je rychlá, důrazná a melodická. Skladba číslo 6 Façade Of Reality trvá něco přes 8 minut. Je rychlá a Mark se v ní pěkně vyřve :-) Naopak po ní následuje Run for a Fall, která je hodně pomalá a dobře se mi po ní usíná. Číslo 8, Seif al Din se střídá z rychlé na pomalou což je podle mě ten správný styl Epicy. A nakonec poslední skladba The Phantom Agony. Nevím co mě přivádí k tomuto závěru, ale myslím si, že je z celého alba nejpropracovanější a dobře se poslouchá.

Závěrem: album The Phantom Agony je prvním albem od Epicy a nadchlo všechny příznivce gothic metalu.

© Longer